Drobečková navigace

Titulní strana || Lidé

Vedoucí Ústavu

David Kosař

David Kosař

David Kosař absolvoval magisterské studium v oboru Právo na Masarykově univerzitě, dále získal titul LL.M. v oblasti lidských práv na Středoevropské univerzitě a titul J.S.D na New York University School of Law. V minulosti působil jako asistent soudce a místopředsedy Nejvyššího správního soudu a jako asistent soudkyně Ústavního soudu. V roce 2016 získal jako první český právník prestižní grant Evropské výzkumné rady na studium fungování soudcovské samosprávy (“JUDI-ARCH – The Rise of Judicial Self-Government:Changing the Architecture of Separation of Powers without an Architect”, 2016-2021). Jeho nejvýznamnější publikací je monografie „Perils of Judicial Self-Government in Transitional Societies” (CUP, 2016). Dále je autorem řady článků v češtině a angličtině (naposled v American Journal of International Law, German Law Journal a European Constitutional Law Review), spoluautorem velkého komentáře k Evropské úmluvě o lidských právech (C. H. Beck, 2012) a vedoucím autorského kolektivu komentáře k zákonu o azylu (Wolters Kluwer CZ, 2010) a Casebooku ústavního práva (Wolters Kluwer CZ, 2014). Ve své výzkumné a publikační činnosti se zaměřuje na otázky soudnictví, ústavní právo a teorii, mezinárodní právo veřejné, lidská práva a uprchlické právo.

Samostatní vědečtí pracovníci

Simone Benvenuti

Simone Benvenuti

Simone Benvenuti získal titul M.A. v oboru Politologie a titul Ph.D. v oboru Státověda a srovnávací politické instituce pod vedením profesora Fulco Lanchestera na univerzitě La Sapienza v Římě, kde zároveň působil jako asistent vyučující srovnávací ústavní právo. Mezi lety 2010 až 2011 strávil rok jako CMEPIUS výzkumný pracovník na Právnické Fakultě Univerzity v Lublani, kde pod vedením profesora Janeze Kanjca zkoumal reformy justice ve státech bývalé Jugoslávie. V roce 2012 obdržel postgraduální stipendium Marie Curie na studium vlivů justičního vzdělávání a socializace na vývoj evropské justiční kultury především v nových členských státech EU (“EJT – European judicial training and culture”). V listopadu 2013 mu byl v Itálii udělen titul docenta v oblasti srovnávacího veřejného práva. Je autorem dvou publikací věnujících se francouzským a italským soudcovským radám a roli parlamentů jednotlivých států střední a východní Evropy v EU, dále publikoval články v italských a mezinárodních časopisech. Ve své výzkumné a publikační činnosti se věnuje ústavnímu právu a teorii, parlamentnímu právu, srovnávacím politickým institucím a soudnictví.

Hubert Smekal

Hubert Smekal

Hubert Smekal absolvoval doktorské studium v oboru Evropská studia na Masarykově univerzitě v Brně, kde momentálně působí jako odborný asistent. V letech 2010 až 2011 byl držitelem Fulbright-Masarykova stipendia v Centru pro studium práva a společnosti na Kalifornské univerzitě v Berkley. Spoluzaložil Centrum pro lidská práva a demokratizaci a je členem Rady vlády pro lidská práva. Ve své akademické činnosti se věnuje oblasti lidských práv, politické roli Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva a judicializaci (mezinárodní) politiky. Jeho články byly publikovány v European Constitutional Law Review, Netherlands Quarterly of Human Rights a Journal of Mixed Methods Research. Je autorem dvou publikací věnujících se oblasti lidských práv, spoluredigoval pět svazků a publikoval množství kapitol a článků v recenzovaných časopisech.

Samuel Spáč

Samuel Spáč

Samuel Spáč získal titul Ph.D. na Katedře politologie Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 2013 získal magisterský titul z politologie na Středoevropské univerzitě v Budapešti, přičemž byl oceněn za nejlepší diplomovou práci za výzkum soudcovské nezávislosti v České republice a na Slovensku. V roce 2016 působil jako hostující postgraduální vědecký pracovník na University of East Anglia v Norwichu (Spojené království). Od roku 2013 do roku 2016 pracoval jako projektový koordinátor a analytik pro protikorupční neziskovou organizaci Transparency International Slovensko. Zaměřoval se především na problematiku soudnictví, státem vlastněné korporace a místní samosprávu. Samuel se ve svém výzkumu věnuje institucím spojeným se soudcovskou nezávislostí, výkonnosti soudních systémů a genderové problematice.

Katarína Šipulová

Katarína Šipulová

Katarína Šipulová získala doktorát na Katedře evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a titul MSt studia v oboru Sociálně-právní výzkum na Oxfordské univerzitě. Její hlavní oblastí zájmu je téma přechodného soudnictví a demokratizace států střední a východní Evropy. Katarína působila jako vedoucí zahraničního oddělení Nejvyššího soudu, dále byla aktivní členkou několika výzkumných projektů věnujících se oblasti lidských práv či mezinárodnímu právu a jeho vlivům na vnitrostátní právní vědu (např. význam mezinárodních úmluv o lidských právech v národních právních řádech, implementace rozhodnutí ESLP ve sporech proti České republice). Katarína také v roce 2012 spoluřídila projekt vedený Nejvyšším soudem zabývající se aplikací práva EU českými obecnými soudy.

Nino Tsereteli

Nino Tsereteli

Nino Tsereteli získala doktorát z práva na Univerzitě v Oslu (Norsko), kde v rámci PluriCourts, Centra pro studium legitimních rolí soudnictví v globálním řádu, působila jako výzkumný pracovník (2012 - 2015). Má také titul LL.M. z mezinárodního práva veřejného z Leidenské univerzity (Nizozemí), titul LL.M. ze srovnávacího ústavního práva ze Středoevropské univerzity v Budapešti (Maďarsko) a titul LL.B. ze Státní univerzity v Tbilisi (Gruzie). Pracovala jako právní poradce pro gruzínské Ministerstvo spravedlnosti a jako zástupce vedoucího Oddělení pro zastupování státu před mezinárodními soudy (2009-2011).

Ladislav Vyhnánek

Ladislav Vyhnánek

Ladislav Vyhnánek je odborným asistentem na Katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity a na částečný úvazek pracuje jako asistent soudce Ústavního soudu. Ladislav má právnické tituly z Masarykovy univerzity (Mgr., JUDr., Ph.D.) a z New York University (LL.M.). Ve svém výzkumu se mimo jiné věnuje ústavnímu právu a lidským právům, přičemž se zaměřuje na roli a fungování ústavních soudů v ústavních demokraciích. Ve svých nedávných publikacích se Ladislav zabýval množstvím otázek spojených se soudním přezkumem regulací v oblasti sociálních práv ze strany ústavních soudů, jmenováním ústavních soudců a pozicemi českého Ústavního soudu k judikatuře ESLP, EU a české ústavní identitě.

Marína Urbániková

Marína Urbániková

Marína Urbániková absolvovala doktorské studium sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzitě v Brně. Na téže fakultě působí jako odborná asistentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky, kde vyučuje zejména kurzy zaměřené na metody a techniky výzkumu a statistickou analýzu dat. K jejím výzkumným zájmům patří například témata profesionalizace novinářů, žurnalistického vzdělávání nebo žurnalistické objektivity. Pracuje také jako socioložka pro Kancelář veřejného ochránce práv, kde se věnuje zejména výzkumům týkajícím se oblasti diskriminace a fungování státní správy.

Vědečtí pracovníci

Adam Blisa

Adam Blisa

Adam Blisa absolvoval magisterské studium v oboru Právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde pokračuje v doktorském studiu na Katedře ústavního práva a politologie. Mimo jeho působení na Ústavu pro otázky soudnictví je asistentem soudce Nejvyššího správního soudu.

Tereza Papoušková

Tereza Papoušková

Tereza Papoušková získala magisterský titul z práva na Právnické fakultě a magisterský titul z mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2015 je studentkou doktorského studia na Katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V minulosti pracovala jako asistentka ústavní soudkyně a byla členkou Národního preventivního mechanismu založeného na základě Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení. Ve svém výzkumu se věnuje především roli advokátů v řízení před soudy, ústavním soudům a problematice nositele/nositelů základních práv.

Jan Petrov

Jan Petrov

Jan Petrov studoval právo, politologii a mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě. Od roku 2014 je studentem doktorského studia na Kadeře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V minulosti více jak dva roky pracoval jako asistent Tomáše Langáška - soudce Nejvyššího správního soudu. Jan se ve svém výzkumu věnuje především ústavním a mezinárodním soudům. Konkrétně se zabývá problematikou judicializace politiky, vztahy mezi ústavními soudy a parlamenty, dodržováním mezinárodního práva, vnitrostátní soudní aplikací mezinárodních lidskoprávních závazků a efektivitou ESLP.

Administrátor projektů

Veronika Slováčková

Veronika Slováčková

Veronika Slováčková získala magisterský titul v oboru Učitelství anglického jazyka a literatury pro střední školy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a poté jej doplnila mezinárodně uznávaným certifikátem Cambridge CELTA (Certificate in English Language Teaching to Adults). Mimo to ukončila své studium oboru klavír na Konzervatoři Brno absolutoriem, a to Debussyho Obrazy. V současné době si na právnické fakultě rozšiřuje své vzdělání dvousemestrálním kurzem Právní minimum pro překladatele a tlumočníky.


Webdesign: NETservis s.r.o. copyright © Masarykova univerzita 2016